Menu Zavřeno

Měření času

Dohodli jsme se, že se vám v průběhu tohoto roku pokusíme zprostředkovat krátké informace o starých i moderních tradicích, svátcích a zvycích spojených s různými daty nebo ročními obdobími ve Finsku, v Česku i na Slovensku. Ty, na které jsme už upozornili během roku 2020, budeme rozšiřovat a doplňovat. A protože naše země mají bohatou kulturu, která sahá daleko před zavedení dnešního kalendáře, věnujeme tento krátký příspěvek vysvětlení, jak naši předkové měřili čas, abychom společně mohli později lépe pochopit, proč se některé svátky slaví právě v ten či onen den.

Rok a roční období

Staří Slované si s sebou při stěhování národů přinesli dělení roku na čtyři období, která známe i dnes – jaro (Jarilo/Jarovit – bůh plodnosti), léto (Kupalo – bůh radosti a vody, odvozuje se od něj slovo „koupání“), podzim (Avsen – pravděpodobně původce dnešního „jeseň“) a zima (Koljada – dnes říkáme „koleda“). Roční období začínala jako dnes slunovratem nebo rovnodenností, takže staroslovanský rok pravděpodobně začínal kolem 21. března. V Severní Evropě byla však situace jiná. Původní obyvatelé území dnešního Finska vyznávali kult medvěda a dělili rok na dvě období, která začínala takzvanými medvědími dny – nejstudenější den v roce Talvennapa (sydäntalvi) 13. ledna, kdy se medvěd otáčí uprostřed zimního spánku na druhý bok a nejteplejší den v roce Karhunpäivä 13. července, kdy se medvěd narodil. Toto dělení se prolínalo s lunisolárním kalendářem, kde rok začínal stejně jako v keltské tradici dožínkami (Samhain, ve Finsku Kekri). Nejvýznamnější svátky v obou našich kulturách jsou spojeny právě se střídáním ročních období. Bohužel příchod křesťanství a zavedení juliánského a později gregoriánského kalendáře mnohé tradice často i radikálně posunulo.

Měsíce

Měření času na měsíce je ve všech kulturách založeno na pozorování pravidelně se střídajícího úplňku a novoluní a lunární měsíc trvá 29 nebo 30 dní. Například první slovanský měsíc v roce, Brezeň, začínal první nov po jarní rovnodennosti (v roce 2021 to bude až 12. dubna). Měsíční cykly ovšem neodpovídají ročním obdobím, která se řídí pohybem Slunce. Tento problém vyřešily obě kultury s největší pravděpodobností stejně. Každý zhruba třetí rok se vložil třináctý měsíc. Ve Finsku to byl měsíc „vaahtokuu“, který se vkládal mezi únor a březen. Z původního slovanského kalendáře se toho bohužel tolik nedochovalo, ale některé zdroje uvádějí, že se třináctý měsíc mohl nazývat „hruden“, což by znamenalo, že se vkládal někde kolem října nebo listopadu.

Dny

Dnes používáme čtyřiadvacetihodinový systém, kdy den začíná půlnocí. Naši předkové ale čas na hodiny neměřili, a tak pro ně bylo praktičtější určit jako začátek dne soumrak nebo úsvit. U starých Slovanů to byl soumrak, a proto slaví významné svátky jako například Vánoce už předvečer svátečního dne na rozdíl od germánských kultur, které den začínaly úsvitem.

A nakonec jedna zajímavost – Dnes (2. ledna) je Země nejblíže Slunci a východ slunce byl na severní polokouli nejpozději v roce. Toto datum však v kalendářích našich předků nerezonovalo tak silně jako nejdelší noc 21. prosince.

Zdroje:

Marianna P. Ridderstad „The bear and the year: On the origin of the Finnish late iron age folk calendar and its connection to the bear cult“, 2016

Roman Zaroff „Measurement of Time by the Ancient Slavs“, 2016

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *